9. 10. 2019

Dějepisná exkurze "Legiovlak"

 Legionář? Transsibiřská magistrála? Anabáze? Pro žáky 8. a 9. ročníků to již nejsou pojmy zcela neznámé – v minulém týdnu navštívili na vizovickém vlakovém nádraží věrnou repliku legionářského vlaku z let 1918 – 1920, tedy období, kdy v Rusku probíhaly válečné operace československých legií.

V momentě, kdy jsme vstupovali na nádraží, upoutal naši pozornost důstojný Legiovlak se svými čtrnácti vagóny. Než jsme ale mohli jednotlivé vozy projít, odvedl nás průvodce v replice legionářského stejnokroje do vagónu filmového. Tam jsme zhlédli krátký dokument o československých legiích – o jejich jedinečnosti, výjimečnosti, heroismu. Něco málo jsme samozřejmě věděli, něco si v paměti osvěžili a něco nového se dozvěděli.

            Samotnou prohlídku jsme začali v těplušce – obytném vagónu, ve kterém legionáři spali (a někdy i ve spánku během tuhých ruských zim přimrzali ke zdi) a trávili volný čas (hráli na balalajku nebo chovali holuby na střeše vozu). Pan průvodce nás v každém vagónu (v poštovním, krejčovském, zdravotním, štábním, velitelském i obrněném) obohacoval o informace různého druhu a nezdráhal se odpovědět nám na jakýkoli dotaz. Díky jeho znalostem a také možnosti prohlédnout si originální předměty legionářské každodennosti, součásti výstroje a výzbroje jsme mohli poznat alespoň část příběhu tvrdošíjných a nezlomných legionářů – mužů, kteří bojovali za svou vlast, byli svědky tragických úmrtí a nejrůznějších válečných pohrom, zároveň však mužů, kteří s láskou vzpomínali na svůj domov, měli rádi zpěv, ženy, jídlo (až na vražednou pohankovou kaši a ruskou rybí polévku).

Děkujeme Československé obci legionářské za projekt Legiovlak a za jeho přistavení ve Vizovicích. Pevně věříme, že jsme se s legiemi nesetkali naposledy...